1 článek týdne

5. srpna 2015 v 3:20 | Já
Emoce a jiné nesmysly,
Tak asi jako první věc co udělám je to, že se přiznám k mužskému pohlaví. Většina lidí, kteří nemají pindíka mezi nohama si myslí, že jejich drahé polovičky nemají téměř žádne emoce a jiné nesmysly. To ovšem není pravda, tedy alespoň z mého pohledu. Častokrát mají muži silnější emoční reakce než kdejaká žena. U mě například platí, že uvnitř emocím silně podléhám ale moje čest mi nedovolí, abych to na sobě dal najevo vnějšímu světu. Bavíme-li se o negativních emocích, jako např. strach nebo žárlivost. Kladné emoce naopak ze sebe vypouštím a snažím se jimi nakazit lidi kolem sebe, což se mi dokonce občas podaří. Nejvíce mne na emocích vadí to, že se projevují i po fyzické stránce, čemuž se prostě nedá zábranit a tudíž je někdy jejich zamaskovaní složitější než obvykle. Myslím tím např. zrudnutí, pocení, tlukot srdce, letadla v břiše apod. Ale to k tomu životu asi prostě patří a to že máme emoce z nás dělá lidi, no ne ? Proto bych to nenazýval jako "nesmysly", ale jako něco, za co můžeme být vděční.
 

Den 1

5. srpna 2015 v 3:06 | Já
Den 1 od založení blogu.Dnes jsem začal den tím, že jsem se probral až okolo dvanácté hodiny. Možná to bylo způsobené tím, že jsem šel spát ve tři hodiny ráno téhož dne a to z toho důvodu, že jsem si v poslední době naprosto zamiloval seriál Hannibal a nemůžu se dočkat až se podívám na další díl. Ostatně hned jak dopíšu tetno článek jdu na to. Dnes jsem vůbec nesnídal, což mě trochu mrzí, páč se to vymyká mé snaze o zdravý životní styl. Snídani nahradil oběd, který byl tvořený z lehce nedovařených špaget a předem připravené směsi z mletého masa. Kupodivu mi tato porce jídla nestačila a já jsem byl nucen přejít k druhému chodu. Inspirován svým smyšleným vzorem, panem doktorem Hannibalem Lestrem, jsem si uvařil sázené vajíčko, které se mi celkem povedlo, na to že to byl první pokus. Poté následoval odpolední odpočinek a čekání na příjezd mého kamaráda, se kterým jsem se chystal do posilovny. Po náročné hodině strávené v posilovně jsem si jel odpočinout domů a o půl osmé jsem měl schůzku s dalším kamrádem, která se protáhla až do půl jedenácté večer. Po přijezdu jsem hodil rychlou sprchu a hupky dupky do postýlky s notebookem na další díly seriálu. A když už jsem se chystal ulehnout a zavřít očka, cosi mne ponouklo k tomu, abych si založil blog a dal si své myšlenky dohromady, no což, uvidíme co se z toho vyklube.

Úvod

5. srpna 2015 v 2:50 | Já
Ahoj,
v první řadě co bych asi tak chtěl říct je to, že absolutně nepředpokládám že na tento blog bude někdo chodit a bude mi sloužit prakticky k tomu, abych jsi sem vypsal svoje zážitky ze dne a nemusel je nosit v hlavě, tím pádem se mi jaksi uleví. Snad. Tudíž zde nebudu klást důraz na správnou gramatiku a překlepy, budu si sem psát osobní věci určené převážně mě a proto je mi vcelku jedno zda napíšu mě nebo mně a je to správně. Budu-li se zmiňovat o sobě, nebudu se oslovovat svým jménem a tak nějak nechci aby někdo věděl kdo nebo co jsem, rád zůstanu v anonymitě. Jsem to prostě Já.

Kam dál

Reklama